Navigace: 
Úvodní stránka pro občana Nejčastější otázky
Nejčastější otázky
Otázka: Co je to zákon o střetu zájmů?
-
Odpověď: Zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb., je norma, která ukládá veřejným funkcionářům povinnost podávat oznámení o vykonávaných činnostech které přímo nesouvisí s výkonem jejich funkce. Dále jsou tito povini podávat pravidelně oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu jejich funkce stejně jako musí podávat oznámení o příjmech, darech nebo závazcích.
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, upravuje v současné podobě několik nových povinností pro některé zastupitele územních samosprávných celků a pro vedoucí pracovníky územních samosprávných celků. Mezi nejvýznamnější povinnost dle tohoto zákona patří povinnost podávat oznámení dle § 8 a násl. tohoto zákona, kdy veškerá oznámení, kromě oznámení o osobním zájmu, je veřejný funkcionář (tento pojem je v tomto zákoně taxativně vymezen) povinen činit vždy nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku (tedy nejprve k 30. 6. 2008). V případě, že veřejný funkcionář ukončí výkon funkce, je povinen učinit tato oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce.
Plné znění zákona naleznete na stránce s plným zněním zákona.
#
#
#
Otázka: Na koho se zákon vztahuje?
-
Odpověď: Zákon se vztahuje na veřejné funkcionáře, kteří jsou zákonem přesně vymezeni. Jedná se o tyto skupiny veřejných funkcionářů:
-
člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen „kraj“), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn (§ 2 odst. 1 písm. o),
-
člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy (dále jen „obec“), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn (§ 2 odst. 1 písm. p),
-
starosta obce a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni (§ 2 odst. 1 písm. q),
-
vedoucí zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy (§ 2 odst. 2 písm. f).
-
plný výčet dotčených funkcionářů naleznete na stránce s plným zněním zákona o střetu zájmů.
#
#
#
Otázka: Jaké povinnosti se na veřejné funkcionáře vztahují?
-
Odpověď: Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro účely zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu.
#
#
#
Otázka: Kde naleznu požadované informace?
-
Odpověď: Jednotlivé registry oznámení vede příslušný evidenční orgán u instituce, u které chcete požádat o nahlédnutí do registru. Evidenčním orgánem je:
-
ŘEDITEL KRAJSKÉHO ÚŘADU - jedná-li se o členy zastupitelstva kraje nebo zaměstnance krajského úřadu
-
TAJEMNÍK OBECNÍHO ÚŘADU - jedná-li se o členy zastupitelstva obce nebo zaměstnance obecního úřadu
-
STAROSTA - jedná-li se o obec, kde není funkce tajemníka zřízena, jde-li o členy zastupitelstva obce nebo zaměstnance obecního úřadu
Evidenční orgán je povinen plnit veškeré úkoly spojené s podáváním oznámení, včetně dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení a vyžadování doplnění těchto údajů.
#
#
#
Otázka: Je nahlížení do registru zpoplatněno?
-
Odpověď: Nahlížení do registru je pro každého občana bezplatné.
#
#
#
Otázka: Co když jsem přesvědčen, že informace, které mi byly poskytnuty jsou nepravdivé?
-
Odpověď: Každý občan nahlížející do registru má právo sdělit evidenčnímu orgánu skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů evidovaných v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Sdělení těchto skutečností je taktéž možné podávat pomocí veřejné datové sítě. Evidenční orgán, který sdělení o skutečnost přijal je povinen do 30 dnů od přijetí sdělení písemně oznámit tomu kdo sdělení podal, jak bylo se sdělením naloženo.
Členové evidenčního orgánu a další osoby, které přicházejí s evidovanými údaji do styku, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli, pokud se nejedná o informace, které jsou součásti registru.
#
#
#
Otázka: Mohu zveřejněné informace použít pro vlastní potřebu?
-
Odpověď: Informace umístěné v centrálním registru jsou určeny pouze ke zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře v souladu se zákonem. V případě, že budou získané informace použity k jinému účelu, dopouští se fyzická osoba přestupku. Za přestupek lze považovat taktéž porušení povinnosti mlčenlivosti, uvedení nepravdivých údajů do návrhu na zahájení řízení o porušení povinnosti veřejných funkcionářů stanovených zákonem, nebo neoprávněné sdělení informací třetí osobě. Za přestupek lze taktéž považovat neoprávněné sdělení přístupových údajů do registru třetí osobě.
Za výše uvedené přestupky lze uložit pokutu do výše 100.000,- Kč.